Kalkulačka Hustoty

Hustota se týká hustoty předmětu nebo látky. Hustotu předmětu nebo látky můžete vypočítat pomocí této rovnice: hustota na metr krychlový = hmotnost v kilogramech dělená objemem v metrech krychlových. Také známá jako hustota, je to hmotnost rozložená v objemu. Jinými slovy, hustota je počet kilogramů, které váží 1 metr látky. Látka, která váží více na metr krychlový, je považována za hustou.

Hustota se týká skutečnosti, že dvě kostky stejné velikosti, vyrobené z různých materiálů, budou obvykle vážit odlišně. Obrovská kostka polystyrenu může vážit stejnou hmotnost jako malá kostka olova.

Některé příklady hustých materiálů zahrnují železo, olovo a platinu. Husté materiály lze nalézt v mnoha typech kovů a hornin. Pro husté materiály je běžnější pocit, že jsou těžké nebo tvrdé. Pokud je materiál velmi velký, může se zdát těžký, i když je řídký (řídký je opakem hustého). Pěnový polystyren nebo sklo, stejně jako měkké dřevo jako bambus a lehké kovy jako hliník, to vše jsou příklady řídkých materiálů.

Kapaliny jsou obecně hustší než plyny, zatímco kapaliny jsou obecně méně husté. Je to proto, že pevné látky obsahují těsně sbalené částice a kapaliny mají materiály, které umožňují částicím klouzat kolem sebe, zatímco plyny částice neobsahují.

Většina hmoty v běžných atomech je tvořena nukleony (protony a nukleony). To znamená, že hustota normální hmoty bude ovlivněna tím, jak pevně je dokážeme sbalit, a také závisí na jejich vnitřní atomové struktuře. Kovové osmium je nejhustší materiál na Zemi. Je však mnohem méně hustá než hustota exotických astronomických objektů, jako jsou neutronové hvězdy a bílí trpaslíci.

Seznam nejhustších materiálů:

Je třeba poznamenat, že plutonium, vyrobený izotop, se vyrábí z uranu a jaderných reakcí. Vědci však objevili stopová množství přirozeně se vyskytujícího plutonia.

Hassium, pokud započítáme vyrobené prvky, je nejhustší. Hassium je chemický prvek se symbolem Hs a atomovým číslem 108. Je to radioaktivní a syntetický prvek, který byl poprvé syntetizován v Hasse v Německu. Nejdelší známý stabilní izotop, 269Hs, má poločas rozpadu přibližně 9,7 sekund. Jeho hustota se odhaduje na 40,7 x 10^3 kg/m^3. Hustota Hassia je způsobena jeho vysokou atomovou hmotností a podstatným snížením iontových poloměrů prvků v řadě lanthanoidů. Toto je známé jako kontrakce aktinidu a kontrakce lanthanoidů.

Meitnerium, prvek 109, pojmenovaný po fyzičce Lise Meitner, následuje Hassium z hlediska hustoty. Má odhadovanou hustotu 37,4 x 10^3 kg/m^3.

Stačí vědět, že hustota vody je 1 000 kg/m^3. Jako u všech materiálů se hustota vody mění s teplotou. Voda je výjimkou, i když není zásadní. Obecným pravidlem je, že hustota vody se s rostoucí teplotou snižuje. Voda se však chová odlišně v rozmezí mezi 0 a 4 stupni Celsia.

Když se voda ohřeje na pokojovou teplotu, zhoustne. Při 4 stupních Celsia dosahuje voda nejvyšší hustoty. Proč je toto důležité? Jezerům v zimě dělá potíže úplně zamrznout. Protože voda o 4°C je nejteplejší, klesá ke dnu. Voda o 4 stupních Celsia je nejchladnější a zůstává na hladině jezera a mění se v led. Tento jev je kombinován s nízkou tepelnou vodivostí ledu, která pomáhá udržovat dno jezera zamrzlé, aby ryby mohly přežít. To je stejný princip, o kterém vědci věří, že pomohl ke vzniku života na Zemi. Život by neměl šanci, kdyby voda ze dna zamrzla.

Hustotu vody mohou ovlivnit i další faktory. Záleží na tom, zda jde o vodu z vodovodu, sladkou nebo slanou vodu. Každá rozpuštěná částice ve vodě může ovlivnit její hustotu.

Hustota látky je množství materiálu, které má na jednotku objemu. Pokud materiál zaujímá stejný objem, materiál s vyšší hustotou bude těžší než jiný materiál s nižší hustotou.

Hustotu lze popsat jako hmotnost dělenou objemem. d = m / v, Ve formě rovnice je d hustota, zatímco m je hmotnost a v je množství objektu. Standardní jednotkou je kg/m^3.

Saturn má nejnižší hustotu ze všech osmi planet v naší sluneční soustavě. To je 687 kg/m^3. To je méně než hustota vody při 1 000 kg/m^3. To je mnohem méně než silná>hustota vody/silná> při 1 000 kg/m^3.

Osmium má hustotu 22 590 kg/m^3. Je to nejhustší prvek v periodické tabulce. Používá se při výrobě hrotů plnicích per, elektrických kontaktů a dalších aplikací s vysokým opotřebením.